První zmínka o Petrovicích se datuje již rokem 1318, kdy olomoucký biskup Konrád postoupil Velký Beranov, Puklice a Petrovice záměnou Janovi z Řecka. Po smrti tohoto připadl statek králi Janu Lucemburskému, který r. 1327 dal léno Velký Beranov, Brádlo, Příseku, Puklice a Petrovice Jindřichovi z Lipé. Páni z Lipé pak udíleli statek v manství. Od nich je držel v r. 1503 až 1521 Jindřich Beránek z Petrovce1.
Až Jan z Lipé propustil Velký Beranov, Brádlo, Puklice, Jeclov2 a tehdy již pusté Petrovice s farním patronátem z léna Františku Hordarovi z Puklic, který vzal r. 1535 svého otce Wolfganga Hordara na Puklice ve spolek. František Hordar zemřel r. 1536. Roku 1565 jest zde připomínán Vít Hordar. Potom Pavel Hordar, který zemřel roku 1585 a zanechal po sobě vdovu Dorotu Vejkovskou z Raškovic a dceru Apolonii.
Petrovice, které jsou uváděny r. 1536 již jako pusté, byly znovu osídleny až počátkem 17. století.
Konfiskací statku byl postižen po bitvě na Bílé Hoře i nekatolický rod Hordarů z Puklic. Velký Beranov byl již zkonfiskován a dán plukovníku Hanibalovi ze Schaumberka Tím se natrvalo rozcházejí společné osudy Velkého Beranova s osudy Puklic a Petrovic.
Puklice a Petrovice byly Hordarům ponechány s podmínkou, že buď přestoupí na víru katolickou nebo že sami prodají statek katolíkovi. Hordarovi přestoupili na katolickou víru, statek jim byl ponechán, musili však zaplatit pokutu ve výši tří čtvrtin hodnoty statku.
Hordarovi tu sídlili až do r. 1666, kdy od sirotků Hordarových koupil statek za 9.151 zlatých rýnských Jakub Manuel z Tümmeln, který statek nedržel dlouho, neboť po něm se uvádí jako majitel šlechtic z Wadderbornu, který již r. 1731 postoupil statek rodu Grýzlů z Grýzlova, kteří tu sídlili v r. 1731 až 1759.
Od tohoto roku drželi statek Malovci z Malova. V r. 1788 se připomínají Jan, Marie Anna a Barbora Malovcové, kteří zde byli až do r. 1807. V tomto roce koupil statek za 125.300 zlatých Ota svobodný pán Skrbenský z Hříště, který zemřel 26. února 1860 a zanechal statek svému synu Otovi svobodnému pánu Skrbenskému.
Roku 1879 koupil statek hrabě Blankenstein.
Od tohoto koupil statek Miloslav a Anna Peštové r. 1893 a r. 1905 jej prodali Siegfriedovi Fischmannovi, po němž jej r. 1917 zdědil Richard Fischmann.
Za pozemkové reformy r. 1925 byl velkostatek s lihovarem a škrobárnou propuštěn vlastníku3.
Pověst praví, že Petrovice měly zámek, faru i pivovar, dokonce prý kdysi měly být městem. Ústním podáním se zachovala i zpráva, že kdysi němečtí vojáci, kteří do Petrovic přitáhli, měli Petrovice zakreslené v mapě jako město a jako takové je také hledali. Že obec bývala rozsáhlejší a že tu bývala tvrz, svědčí na zdejších polích objevené základy poměrně velkých rozměrů. Skutečný stav starých Petrovic by se dal ovšem zjistit jen vykopávkami a odborným výzkumem. Jakékoliv dohady by byly předčasné a neopodstatněné.
Podle sčítání r. 1900 měly Petrovice 73 obyvatele a 0,6 km2 pozemků.
Pod Petrovicemi na řece Jihlavě býval mlýn se škrobárnou a přádelna na vlnu.
Že kdysi bývala v Petrovicích fara, není jenom pověst ale dokazují to tyto záznamy.
Roku 1378 držel faru jakýsi Niklas4.
Roku 1411 Filip, pak mezi r. 1416 až 1425 Blasius5.
Ještě r. 1530, kdy již byly Petrovice pusté, získal statek "s farním patronátem Petrovice" František Hordar z Puklic.
Wolný v církevní topologii uvádí: "Velmi pravděpodobně se bludná nauka6 po příkladu v Jihlavě a celém okolí usadila i v této kuratii… atd.
Fara zanikla za tohoto se šíření protestantismu za některého z Hordarů anebo již dříve v druhé polovině 15. století nebo začátkem 16. století, neboť r. 1530 jsou Petrovice uváděny jako pusté. Také by tomu nasvědčovala okolnost, že Hordarové, ač nekatolíci, byli pochováni v petrovickém kostele a mají tam kryptu. Nebo se vnucuje úvaha, že první majitelé statku z rodu Hordarů byli katolíci a teprve později od této víry odpadli.
Po r. 1660 se zde konaly bohoslužby jedenkrát v roce na svátek sv. Petra a Pavla. Zúčastňovalo se jich mnoho lidí z celého okolí. Ačkoli zde fara nebyla, kostel nebyl nikam přidělen. Naopak do obvodu kostela patřily stále Puklice, Brádlo, Velký Beranov a Jeclov7.
Kdy obvod připadl k farnosti v Lukách, nelze spolehlivě zjistit. Pravděpodobně se tak stalo krátce po r. 1670.
Kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlu je zcela klenutý a z lámaného kamene vystavěný. Jeho stářím by se měli zabývat odborníci, neboť, ač byl přestavován, podržel mnoho starobylého. Jest to sakristie zachovaná pravděpodobně v původním stavu, dále svatostánek ve zdi po pravé straně hlavního oltáře, pásová klenba nad kůrem a starý křestní kámen, který nyní jest umístěn při zdi kostela vpravo u vedlejšího vchodu a který později sloužil jako kazatelna.
Kostel stojí na hřbitově. Má dva oltáře8. Nad sakristií jest oratorium, dále krypta, ve které leží bývalí majitelé puklického panství, jako: František Hordar z Puklic9 se svou sestrou Kateřinou10, Pavel Hordar se svou matkou Amálií Doupovou z Doupova11 a se svými třemi syny, a Gottfried hrabě z Wallburgu12.
Na staré věži na jižní straně je možno vidět13 letopočet 1608 a na zdi kostela 1617. V těchto letech byla věž a kostel opravován. Věž musela být r. 1797 částečně snížena a horní část znovu vystavěna.
Kromě shora uvedených byli v kostele pochováni i příslušníci rodu svobodných pánů Skrbenských, avšak r. 1913 jejich větev z Kroměříže dala pozůstatky jejich převést a pochovat na jejich kroměřížském panství. V kostele zůstaly na zdi desky s nápisy o jejich pohřbení v kostele.
Některý z uvedených v kryptě pochovaných majitelů panství se obával, aby snad nebyl pohřben, jako domněle mrtví, ještě živý. Dal si proto zhotovit signalizační zařízení, aby mohl z hrobky, v případě, že by se probral ze stavu domnělé smrti, dát znamení zvonkem. Sloužící musili po jeho pochování do krypty držet hlídky. Toto zařízení, snad světový unikát, se zachovalo a jest uloženo v brněnském museu.
V kostele byla objevena na zdi sakristie stará malba představující kostel. Snad by se dalo odborným posudkem zjistit, zda se jedná o petrovický kostel a z které doby.
Ve věži byly dva zvony, jeden o váze 2 q věnovaný evangelistům sv. Janovi, Matouši, Lukáši a Markovi, a druhý s nápisem "Ave Maria…" atd. Tento byl r. 1795 dán do zámecké kaple v Puklicích výměnou za jeden menší. Vážil 1 q.
U hřbitovní zdi přibližně naproti vedlejšímu vchodu do kostela stávala dřevěná kaplička zasvěcená rovněž sv. Petru a Pavlu, s jedním oltářem, kde na sv. Petra a Pavla bývala sloužena mše sv. Kaplička měla rozměry asi 4x4 m. Nebyla však udržována, chátrala, poději byla používána za márnici, až posléze byla zbořena a odstraněna. Kolem r. 1850 byly v kostele slouženy bohoslužby třikrát do roka a také při pohřbech zde byly slouženy mše sv.
Kostel měl vlastní bohoslužebné potřeby, v r. 1810 však z něho bylo odesláno skoro všechno stříbro, protože bylo nutno krýt dlužní úpis na 12 fl. W. W. 14.
Juliana, vdova po Janu Hordarovi, která chtěla být v kostele také pohřbena, pamatovala r. 1613 odkazem 100 kop grošů15 na opravu kostela, neboť byl velmi zchátralý. A tak po opravě věže r. 1608 mohla být i budova kostela restaurována. Až konečně v r. 1660 jej A. ze Salawy řádně opravil a vymohl, že v něm mohly být jedenkrát v roce na svátek sv. Petra a Pavla konány bohoslužby, kterých se zúčastňovalo mnoho lidí z celého okolí.
Tehdy kostel, ač zde fara nebyla obnovena, nebyl nikam přidělen a majitel panství obstarával výpomocného kazatele.
Wolný uvádí A. ze Salawy jako majitele Puklického panství. Tento se však jako majitel panství nikde nevyskytuje a panství drželi Hordarové nepřetržitě od r. 1530 až 1666. Nemohl tedy dát A. ze Salawy r. 1660 kostel opravit jako majitel panství. Možno snad předpokládat, že v těch letech spravoval puklické16 panství za sirotky Hordarovy, kteří pravděpodobně nemohli panství řídit.
Kostel byl přifařen k Lukám asi krátce po r. 167017.
autor neznámý
1 zde se vyslovuje domněnka, že jeho jméno je odvozeno od Beranova a Petrovic, nelze to však nijak zdůvodnit, neboť nebyl majitelem, nýbrž pouze nájemcem
2 z menší části - neboť k puklickému panství patřil pouze Jeclovský dvorec, ostatní větší část patřila k Lukám
3 plocha 281 ha
4 viz listina pro faru Willenz /Vilánec/ 1378
5 Jihlava, Městské knihy
6 pozn. protestantismus
7 viz zpráva o vizitaci 1662, zprávu telečského děkanství na konsistoř r. 1660 a telečskou děkanskou matriku 1672
8 postranní jest zasvěcen Matce Boží a má její dřevěnou sochu
9 zemřel 1550
10 zemřela 1552
11 zemřela 1565
12 zemřel jako 75. letý 18. prosince 1685
13 rozuměj: r. 1850
14 význam není znám
15 viz Jihlava, Městská kniha 1613
16 a tím i petrovické
17 dle Wolného
mapa webu | návštěvnost: 94985/58 beranov.cz © 2006-2024